Vakuování pro začátečníky: Plytváte potravinami? Zjistěte to!
Veronika Zvadova
27.02.2021
Věděli jste, že průměrný Čech vyhodí ročně přibližně 200 kilo potravin? Že vizuálně nepřitažlivé potraviny se do našich obchodů ani nedostanou a že plýtvání začíná už při pěstování? Potraviny musí zvládnout dlouhou a náročnou cestu k tomu, aby se dostali až k vám domů. A mnoho z nich se dokonce nikdy nespotřebuje. Jaké jsou statistiky a co můžete udělat pro jejich záchranu?
Plýtvání začíná již při pěstování
Klasický řetězec vzniku potravin a příčin jejich plýtvání je následující:
1. Pěstování - nadprodukce, špatné skladování úrody, ztráty při sklizni, ...
2. Výroba a zpracování - chyby při balení, nevyhovující estetický standard, ...
3. Distribuce - nesprávná přeprava a skladování, špatné podmínky, ...
4. Spotřebitelé - vytváření velkých zásob, nesprávné skladování, špatné spotřebitelské návyky, ...
V odpadcích tak končí tuny potravin, které by dokázaly nasytit všechny lidi na světě. Dokonce čtyřnásobně. Aktuální statistiky však ukazují, že každý devátý člověk na světě trpí podvýživou a hladem.
Statistiky hovoří jasně
Pokud bychom se na problematiku plýtvání podívali z procentuálního hlediska, zjistili bychom, že existují takové potraviny, kterými plýtváme více a takové, které vyhazujeme méně. Rozdělení je následující:
- Zelenina a ovoce = 45%
- Kořenová zelenina a hlízy = 45%
- Ryby a mořské plody = 35%
- Obiloviny = 30%
- Olejnatá semena a luštěniny = 20%
- Mléčné výrobky = 20%
- Maso = 20%
Začněme krmit lidi, ne odpadkové koše ...
Pokud i vás tak trochu zamrzeli fakty zmíněny výše, určitě si kladete otázku, jak to změnit. A je to vůbec v moci jednotlivce? Odpověď je ANO. Pokud začneme omezovat plýtvání v našich domácnostech, je velmi pravděpodobné, že zajistíme dostatek potravin i pro naše budoucí generace, jejichž budoucnost je už nyní ohrožena například klimatickými změnami. Ty ovlivňují i výrobu potravin.
Jak zjistím zda plýtvám potravinami?
Mezi nejčastější znaky plýtvání potravinami v domácnosti patří tyto fakta:
1. Často je najdete po záruce, nevhodné pro další použití: V tomto případě je jasné, že vám selhává plánování a skladování. Několik tipů, jak to změnit najdete v našem předchozím článku.
2. Máte velké zásoby a plnou komoru, nemáte přehled: Někdy, když příliš propadneme nákupní horečce či sezónnímu šílenství v podobě zavařenin, houbové sezóny, zakáleček apod., ztrácíme přehled. V tomto bodě bychom měli zvolit vhodnou strategii ke zmírnění plýtvání.
3. Často se objevují potraviny ve vašich nádobách na odpadky: Všimli jste si, že vysypávate smetí častěji než je nutné? Důvodem může být nepřiměřené množství zapáchajícího jídla v odpadkovém koši. Toto je signál, že je asi čas na změnu.
4. Zapomínáte na ně: Po pár dnech od velkého nákupu si vzpomenete na potravinu, kterou jste koupili za účelem, který jste nikdy nenaplnily? Pravděpodobně se ve vašem domově zabydlelo plýtvání.
Nikdy není pozdě
Pokud jste u sebe doma na základě předchozích řádků identifikovali plytvače a popsané praktiky jsou vám důvěrně známé, stále máte šanci zachránit velkou část potravin. V začátcích může být velmi efektivní pomůckou vakuování. A když ho po čase spojíte s vašimi novými návyky při plánování, nakupování a skladování, můžete dokonce ušetřit značný objem potravin a dokonce i peněz.
Vakuování potravin přispívá k lepší budoucnosti
Vakuování představuje zajímavý způsob, jak udržet potraviny déle chutné a čerstvé. Navíc jde o jednu z alternativ, která má za cíl snížit objem zkažených a vyhozených potravin, což představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnost. Dnes máme na výběr vakuovací systémy různých značek jako například Status nebo Laica. Pokud s vakuováním pouze začínáte, můžete si ho vyzkoušet na vakuovacích boxech, malých základních vakuovačkách fólií nebo na různých vakuovacích vychytávkách.
Pokud se vám tento článek líbil a byl pro vás užitečný, doporučujeme sledovat i další články ze série "Vakuování pro začátečníky". Příště si řekneme něco o způsobech a možnostech, jak co nejméně plýtvat potravinami.
Použité údaje: Bibliografie: OZ Free Food (2021) Plýtvání v číslech. Dostupné na internetu: www.free-food.sk/problem/ake-su-statistiky/
Klasický řetězec vzniku potravin a příčin jejich plýtvání je následující:
1. Pěstování - nadprodukce, špatné skladování úrody, ztráty při sklizni, ...
2. Výroba a zpracování - chyby při balení, nevyhovující estetický standard, ...
3. Distribuce - nesprávná přeprava a skladování, špatné podmínky, ...
4. Spotřebitelé - vytváření velkých zásob, nesprávné skladování, špatné spotřebitelské návyky, ...
V odpadcích tak končí tuny potravin, které by dokázaly nasytit všechny lidi na světě. Dokonce čtyřnásobně. Aktuální statistiky však ukazují, že každý devátý člověk na světě trpí podvýživou a hladem.
Statistiky hovoří jasně
Pokud bychom se na problematiku plýtvání podívali z procentuálního hlediska, zjistili bychom, že existují takové potraviny, kterými plýtváme více a takové, které vyhazujeme méně. Rozdělení je následující:
- Zelenina a ovoce = 45%
- Kořenová zelenina a hlízy = 45%
- Ryby a mořské plody = 35%
- Obiloviny = 30%
- Olejnatá semena a luštěniny = 20%
- Mléčné výrobky = 20%
- Maso = 20%
Začněme krmit lidi, ne odpadkové koše ...
Pokud i vás tak trochu zamrzeli fakty zmíněny výše, určitě si kladete otázku, jak to změnit. A je to vůbec v moci jednotlivce? Odpověď je ANO. Pokud začneme omezovat plýtvání v našich domácnostech, je velmi pravděpodobné, že zajistíme dostatek potravin i pro naše budoucí generace, jejichž budoucnost je už nyní ohrožena například klimatickými změnami. Ty ovlivňují i výrobu potravin.
Jak zjistím zda plýtvám potravinami?
Mezi nejčastější znaky plýtvání potravinami v domácnosti patří tyto fakta:
1. Často je najdete po záruce, nevhodné pro další použití: V tomto případě je jasné, že vám selhává plánování a skladování. Několik tipů, jak to změnit najdete v našem předchozím článku.
2. Máte velké zásoby a plnou komoru, nemáte přehled: Někdy, když příliš propadneme nákupní horečce či sezónnímu šílenství v podobě zavařenin, houbové sezóny, zakáleček apod., ztrácíme přehled. V tomto bodě bychom měli zvolit vhodnou strategii ke zmírnění plýtvání.
3. Často se objevují potraviny ve vašich nádobách na odpadky: Všimli jste si, že vysypávate smetí častěji než je nutné? Důvodem může být nepřiměřené množství zapáchajícího jídla v odpadkovém koši. Toto je signál, že je asi čas na změnu.
4. Zapomínáte na ně: Po pár dnech od velkého nákupu si vzpomenete na potravinu, kterou jste koupili za účelem, který jste nikdy nenaplnily? Pravděpodobně se ve vašem domově zabydlelo plýtvání.
Nikdy není pozdě
Pokud jste u sebe doma na základě předchozích řádků identifikovali plytvače a popsané praktiky jsou vám důvěrně známé, stále máte šanci zachránit velkou část potravin. V začátcích může být velmi efektivní pomůckou vakuování. A když ho po čase spojíte s vašimi novými návyky při plánování, nakupování a skladování, můžete dokonce ušetřit značný objem potravin a dokonce i peněz.
Vakuování potravin přispívá k lepší budoucnosti
Vakuování představuje zajímavý způsob, jak udržet potraviny déle chutné a čerstvé. Navíc jde o jednu z alternativ, která má za cíl snížit objem zkažených a vyhozených potravin, což představuje významný sociální, ekologický a ekonomický problém současné společnost. Dnes máme na výběr vakuovací systémy různých značek jako například Status nebo Laica. Pokud s vakuováním pouze začínáte, můžete si ho vyzkoušet na vakuovacích boxech, malých základních vakuovačkách fólií nebo na různých vakuovacích vychytávkách.
Pokud se vám tento článek líbil a byl pro vás užitečný, doporučujeme sledovat i další články ze série "Vakuování pro začátečníky". Příště si řekneme něco o způsobech a možnostech, jak co nejméně plýtvat potravinami.
Použité údaje: Bibliografie: OZ Free Food (2021) Plýtvání v číslech. Dostupné na internetu: www.free-food.sk/problem/ake-su-statistiky/
Související produkty
