Čištění dlažby je věda. Vysavač je slabý, mop roznáší bakterie
Vendula Vrablová
09.04.2019
Ať se nám to líbí anebo ne, bakterie jsou nezbytnou součástí našeho běžného života. Některé jsou přátelské, s jinými bychom se raději nesetkali. Přesto se nacházejí na našem těle, ale i v příbytcích, které obýváme. Semeništěm bakterií je kromě jiného také podlaha. Denně se po ní projdou všichni členové domácnosti, ale i domácí mazlíčci. Zvláště v kuchyni dostává pořádně zabrat. Pokud máte doma dlažbu a nevíte si rady s neodstranitelnými fleky či zašlými spárami, máme pro vás jeden tip.
Co všechno najdeme na dlažbě?
Na dlažbě, stejně jako na dalších podlahových krytinách, se hromadí prach, který představuje ideální prostředí pro množení prachových roztočů. Na jejich čištění často používáme jen vysavač, který odstraní něco málo přes 50 % nečistot. Zbývající nečistoty na dlažbě ulpívají a stávají se semeništěm bakterií. Je tak potřeba je odstranit mechanicky v kombinaci s vodou, ideálně pak horkou párou. Pokud jste zvyklí vytírat klasickým mopem, máme pro vás pár důvodů, proč už o něm nebudete chtít ani slyšet.
3 důvody, proč jednou pro vždy zanevřít na klasický mop
1. Mop špínu neodstraňuje, ale roznáší ji: Podle statistik za sebou mop zanechává zhruba 30 – 60 % špíny. Je třeba si uvědomit, že když vytáhnete čistý a vlhký mop z kbelíku, vytřete s ním špínu na podlaze, znovu ho vyperete v kbelíku a budete pokračovat ve vytírání, stále používáte tu samou špinavou vodu.
2. Mop zanechává mokrou podlahu: Známe to asi všichni, vytřeme a pak čekáme na miniaturním kousku suchého místa, až se po místnosti budeme moci opětovně pohybovat. Mop se vám zkrátka nikdy nepodaří vyždímat do naprostého sucha, proto za sebou zanechává mokré šmouhy, které jsou nejen neestetické, ale také nebezpečné. Uklouznout na nich totiž není nic složitého.
3. Mop je domovem bakterií: Bakterie jsou asi to nejhorší, co můžete od tohoto rádoby pomocníka očekávat. Jen si sáhněte do svědomí a sami sobě přiznejte, jak často sundáte část s třásněmi, kterou vyperete na vysokou teplotu. Pravděpodobně to neděláte pravidelně a už vůbec ne po každém vytírání. Není se tak čemu divit, že mop je plný bakterií a špíny, kterou si jen dál roznášíte po bytě.
Mohlo by vás zajímat: Studie z roku 2004, kterou vydal Journal of Hospital Infection, zjistila, že v mopu, kterým se vytře jeden povrch a často se používá k vytření jiného povrchu, dochází ke křížové kontaminaci bakterií.
Na špinavou dlažbu? Jedině pára!
Co tedy dělat v případě, že jsou vysavače i mopy v boji proti prachu, nečistotám a bakteriím neúčinné? Ke slovu se dostávají parní čističe. Protože nepracují s chemikáliemi, které mohou dráždit oči nebo dýchací ústrojí, vadí alergikům, astmatikům i domácím mazlíčkům, patří mezi nesmírně ekologické a ekonomické pomocníky v domácnosti.
A jak vlastně parní čističe pracují? Princip je poměrně jednoduchý. Ve své podstatě jde o kombinaci páry, vysoké teploty a tlaku. Voda se totiž v bezpečnostní nádržce (bojleru) nahřívá na více než 100 stupňů Celsia, aby se mohla následně zchladit a na povrch dopadnout při bezpečných 50 °C. Díky tomu je efektivně narušena struktura nečistoty a zajištěno hloubkové čištění. Připadá vám 50 stupňová teplota příliš nízká? Věřte, že je to stále více než při běžném čištění.
Účinný pomocník v boji se zašlými spárami
Parní čističe slouží nejen k pravidelné údržbě dlažby, ale také k hloubkovému čištění. Asi to známe všichni – ve spárách kachliček uvnitř koupelny se po čase začne tvoři plíseň, v kuchyni to jsou stopy po mastnotě a ve zbytku domácnosti zkrátka spáry po několika letech ztratí svou původní barvu, zhnědnou anebo zešednou. A to je další příležitost pro parní čističe.
Některé modely jsou vybaveny příslušenstvím, které si dokáže poradit s celou řadou nepříjemností. Zašlé spáry už nemusíte čistit zubním kartáčkem, stačí na parní čistič nasadit speciální kartáč s tuhými štětinami a spáry s ním několikrát přejet. Čištění je otázkou několika minut a jednoduchých pohybů. Výsledek však stojí za to. Čištěné povrchy jsou navíc opravdu blesku rychle suché, takže nehrozí riziko uklouznutí a následného úrazu.
Na dlažbě, stejně jako na dalších podlahových krytinách, se hromadí prach, který představuje ideální prostředí pro množení prachových roztočů. Na jejich čištění často používáme jen vysavač, který odstraní něco málo přes 50 % nečistot. Zbývající nečistoty na dlažbě ulpívají a stávají se semeništěm bakterií. Je tak potřeba je odstranit mechanicky v kombinaci s vodou, ideálně pak horkou párou. Pokud jste zvyklí vytírat klasickým mopem, máme pro vás pár důvodů, proč už o něm nebudete chtít ani slyšet.
3 důvody, proč jednou pro vždy zanevřít na klasický mop
1. Mop špínu neodstraňuje, ale roznáší ji: Podle statistik za sebou mop zanechává zhruba 30 – 60 % špíny. Je třeba si uvědomit, že když vytáhnete čistý a vlhký mop z kbelíku, vytřete s ním špínu na podlaze, znovu ho vyperete v kbelíku a budete pokračovat ve vytírání, stále používáte tu samou špinavou vodu.
2. Mop zanechává mokrou podlahu: Známe to asi všichni, vytřeme a pak čekáme na miniaturním kousku suchého místa, až se po místnosti budeme moci opětovně pohybovat. Mop se vám zkrátka nikdy nepodaří vyždímat do naprostého sucha, proto za sebou zanechává mokré šmouhy, které jsou nejen neestetické, ale také nebezpečné. Uklouznout na nich totiž není nic složitého.
3. Mop je domovem bakterií: Bakterie jsou asi to nejhorší, co můžete od tohoto rádoby pomocníka očekávat. Jen si sáhněte do svědomí a sami sobě přiznejte, jak často sundáte část s třásněmi, kterou vyperete na vysokou teplotu. Pravděpodobně to neděláte pravidelně a už vůbec ne po každém vytírání. Není se tak čemu divit, že mop je plný bakterií a špíny, kterou si jen dál roznášíte po bytě.
Mohlo by vás zajímat: Studie z roku 2004, kterou vydal Journal of Hospital Infection, zjistila, že v mopu, kterým se vytře jeden povrch a často se používá k vytření jiného povrchu, dochází ke křížové kontaminaci bakterií.
Na špinavou dlažbu? Jedině pára!
Co tedy dělat v případě, že jsou vysavače i mopy v boji proti prachu, nečistotám a bakteriím neúčinné? Ke slovu se dostávají parní čističe. Protože nepracují s chemikáliemi, které mohou dráždit oči nebo dýchací ústrojí, vadí alergikům, astmatikům i domácím mazlíčkům, patří mezi nesmírně ekologické a ekonomické pomocníky v domácnosti.
A jak vlastně parní čističe pracují? Princip je poměrně jednoduchý. Ve své podstatě jde o kombinaci páry, vysoké teploty a tlaku. Voda se totiž v bezpečnostní nádržce (bojleru) nahřívá na více než 100 stupňů Celsia, aby se mohla následně zchladit a na povrch dopadnout při bezpečných 50 °C. Díky tomu je efektivně narušena struktura nečistoty a zajištěno hloubkové čištění. Připadá vám 50 stupňová teplota příliš nízká? Věřte, že je to stále více než při běžném čištění.
Účinný pomocník v boji se zašlými spárami
Parní čističe slouží nejen k pravidelné údržbě dlažby, ale také k hloubkovému čištění. Asi to známe všichni – ve spárách kachliček uvnitř koupelny se po čase začne tvoři plíseň, v kuchyni to jsou stopy po mastnotě a ve zbytku domácnosti zkrátka spáry po několika letech ztratí svou původní barvu, zhnědnou anebo zešednou. A to je další příležitost pro parní čističe.
Některé modely jsou vybaveny příslušenstvím, které si dokáže poradit s celou řadou nepříjemností. Zašlé spáry už nemusíte čistit zubním kartáčkem, stačí na parní čistič nasadit speciální kartáč s tuhými štětinami a spáry s ním několikrát přejet. Čištění je otázkou několika minut a jednoduchých pohybů. Výsledek však stojí za to. Čištěné povrchy jsou navíc opravdu blesku rychle suché, takže nehrozí riziko uklouznutí a následného úrazu.
Související produkty
